Den válečných veteránů 2024

První světová válka, se stala globálním konfliktem, který trval od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. Vznik tohoto konfliktu začal 28. červnem roku 1914, kdy proběhl atentát v Sarajevu na arcivévodu a následníka Rakousko-Uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Tento atentát se stal záminkou k tomu, aby Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. A to přesně měsíc po atentátu, tudíž 28. července 1914, kdy císař František Josef vydal manifest nazvaný "Mým národům", ve kterém zdůvodňuje důvody vyhlášení války. Do války se nakonec zapojilo 34 států + jejich přidružené kolonie a zahynulo kolem 10 milionů mužů.

Válka byla plánována jako "blesková", což se ovšem nestalo a změnila se ve válku zákopovou. Začal se využívat technický pokrok a ten měl za následek, že byla použita nová vojenská technika a zbraně. Například tanky, ponorky, letadla, plyny nebo samopaly. To způsobilo velké nároky na ekonomiku, a tak válčící státy svá hospodářství tomu začaly podřizovat. Díky těmto ekonomickým zásahům ze strany státu začala růst inflace, ta zapříčinila pokles mezinárodního obchodu a státy byly nuceny zavádět lístkové systémy. Měnit se začala také společnost, kdy ženy musely nahradit práci mužů, kteří odešli na frontu a objevila se i morální devastace, která působila na psychiku. Začaly vznikat také extremistická hnutí jako fašismus či komunismus.

Možná si teď při čtení říkáte, jak to vlastně všechno souvisí s našimi Hodslavicemi. Aby to všechno začalo dávat nějaký smysl, je potřeba si říci jaké strany se proti sobě ve válce vlastně postavili. Byly to strany Ústřední mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německé císařství, Osmanská říše, Bulharsko, ...) a na straně druhé Dohoda (Francie, Britské impérium, Ruské impérium, Itálie, USA, ...). Pro nás jako pro národ a také občany Hodslavic je důležitá Československá legie, která byla na straně vítězné dohody. Československá legie, byla dobrovolným zahraničním vojenským odbojem Čechů a Slováků. Legii tvořili i krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci Rakousko-Uherské armády, kteří se dobrovolně rozhodli vstoupit do legií čímž, porušili vojenskou přísahu císaři. Jejich záměr byl jednoznačný, a to deklarovat svůj cíl a záměr vybudovat samostatný stát Čechů a Slováků.

Z Hodslavic se k Československé legii přidalo 29 mužů, aby podpořili myšlenku samostatného Československého státu.
Je třeba si uvědomit, že nejen díky legionářům měly Hodslavice své vojáky na frontách. Mnoho dalších by určitě dle mého názoru rádo do legii vstoupilo, ale nebylo jim to umožněno, neboť zahynuli pod praporem Rakousko-Uherské armády!
O tom ale později, teď se vrátím zpět k legionářům. Největší přísun našich hodslavských legionářů zaznamenala Československá legie v Rusku, kde jich působilo rovných 22! Jednalo se o Východní frontu, na které se bojovalo především na území dnešního Polska, Ukrajiny, Litvy a Rumunska. V srpnu 1914 se odehrála bitva u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se zcela obrátila v bitvě o Halič, kdy se podařilo ruské armádě postoupit až do oblasti Karpat poblíž hranic s dnešním Slovenskem a reálně hrozil vpád do Maďarska a Čech. Nejtěžší boje se odehrávaly především v Polsku, kam také mířili naši legionáři. Jistě si říkáte, kteří legionáři to mohli být?! A je to někdo z mých předků?! Na tyto otázky Vám snad odpoví tabulka, kterou jsem pro Vás sestavil.

Další frontou, kde bojovali hodslavští legionáři byla Italská fronta, která byla jednou z hlavních frontových linií první světové války a boje se na ní rozpoutali 23. května 1915 a trvaly až do listopadu 1918. Střetly se zde jednotky Rakouska-Uherska podporované Německem. Naopak na straně Itálie byla Francie, Velká Británie, USA a Československá legie. Bojovalo se v Alpách až po řeku Soča, kde se událo "11. bitev" a všechny strany utrpěly těžké ztráty. Nasazena byla i těžká technika. Opět mám zde pro Vás připravenou přehlednou tabulku.

První světová válka se odehrávala celkově na 5 frontách. O prvních dvou jsem se zmínil již výše a další frontou, kterou si představíme byla fronta Západní, kde sloužili Českoslovenští legionáři ve Francii. Na tuto frontu se podívali i v tabulce již uvedení Kulík Ondřej a Mička Josef. Západní fronta byla otevřena Německem, které se snažilo přes Belgii napadnout Francii. V listopadu 1916 použili na této frontě Britové vůbec první tank, a to v bitvě na Sommě. Boje pokračovaly až do června roku 1918. Další frontou, tentokráte již bez našich Hodslavských legionářů byla fronta Balkánská, která zahájila první světovou válku a to, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, a ještě téhož dne 28. července 1914, začalo ostřelování Bělehradu. Boje na této frontě ustaly v září 1918, kdy bylo osvobozeno Srbsko. Poslední frontou byly boje ve světě, kde byly pod útokem kolonie států. Boje se udály například v Africe (Togo, Namibie, Kamerun = Německé kolonie)
a také se bojovalo na blízkém východě, ale i severně od Austrálie, kde se sváděli boje na moři a nasazeny byly i ponorky.

První světová válka přinesla takřka 10 milionů mrtvých, 20 milionů zraněných a přes 6,5 milionů pohřešovaných vojáků. Je nutno říci, že to byla opravdu obrovská cena za válku, která měla být "bleskovou". Vojáci, jenž měli to štěstí a vrátili se do svých domovů a ke svým rodinám, nikdy nezapomněli na ty, kteří společně s nimi stáli na frontě. Nezapomněli na své přátele, kamarády, kteří to štěstí jako oni neměli a nemohli se již setkat s těmi, které tak moc milovali. Proto ani my bychom na ně neměli zapomínat, neboť bez jejich odvahy, statečnosti a hrdinství by nemohlo vzniknout Československo
a nebyl by nastolen mír v Evropě. Zbývá tedy jen zodpovědět otázku, kdo z Hodslavjanů se domů již nevrátil...

Jak můžeme sami vidět z tabulky výše, světová válka proti sobě postavila nejenom národy, ale také spoluobčany, rodinné příslušníky a s velkou pravděpodobností i bratry. Ne všichni měli možnost se do Československých legií přidat. A ne každý by do nich vstoupit chtěl. Jak to skutečně bylo již nezjistíme, přesto bychom neměli zapomenout na všechny, kteří se války zúčastnili. Ať už to bylo oněch 29 legionářů nebo těchto 17 mužů, kteří padli pod zástavou Rakousko-Uherska. Zda jsou to všichni Hodslavjané, kteří se války zúčastnili nemohu říct. Přesto bych byl velmi rád, abychom si společně všechny tyto hrdiny připomněli a to 11. listopadu 2018, kdy uplyne přesně 100 let od ukončení první světové války. Věřím, že malým pietním aktem u pomníku obětem světových válek důstojně uctíme ty, kteří hrůzy války přežili, a také ty, kteří v ní zahynuli. Vážení spoluobčané, tímto se náš malý seriál uzavírá a já jen doufám, že se Vám tento seriál líbil. A děkuji Vám, že jste si našli čas a začetli jste se do těchto řádku.

Váš Ondřej Kudělka