Páni Hodslavic a Rohliny - II. část
Hodslavice a Rohlina v rukou rodu Pukliců z Pozořic, aneb loupeživé výpravy nejen po kraji. V minulém vydání jsme se dozvěděli, že Hodslavice a Rohlina zprvu náležely Pánům z Kravař. Po smrti Jana VI. z Kravař byl majetek rozprodán jeho bratrancem Ctiborem z Cimburka a k majetku se dostal rod Pulkiců z Pozořic.
Jan Puklice z Pozořic
Byl to právě Jan, který v roce 1434 panství Štramberské včetně Hodslavic a Rohliny získal do svého držení. Teorie o jeho získání se poněkud liší a já nechám na Vás, která možnost se Vám více zamlouvá. Může to být ta, že Jan toto panství koupil právě od Ctibora z Cimburka, který umořoval dluhy svého bratrance Jana z Kravař. Taktéž mohl Jan toto panství získat za pomocí síly, neboť v době husitských válek by to nebylo nic neobvyklého. Po Janově smrti připadl jeho majetek 12. ledna 1437 jeho synům Vilémovi a Bočkovi. Oba bratři byli příslušníci husitské posádky sídlící v Odrách.
Vilém Puklice z Pozořic
Vilém byl znám jako bývalý husitský hejtman, který sídlil v Odrách. Po husitských válkách Vilém, stejně jako jeho syn Burian, vedl loupeživý způsob života. Roku 1438 si Hodslavice, Rohlina i ostatní obce mnoho zlého zažily, neboť zde vpadlo polské vojsko, které zpustošilo celý kraj. O loupeživém způsobu Viléma a Buriana svědčí i fakt, že při svých loupeživých výpravách se společně s Janem z Messenperku roku 1439 zmocnili měst Uherský Brod a Přerov. Dále také dobyli slovenský Topoľčianský hrad. Vilém s Burianem společně se svými kumpány Žichem, Václavem Bělíkem z Kornic na Lednici a jeho dvěma syny Mikulášem a Hanušem z Liptyně se stali postrachem v okolí hradu Šaumburku u Kelče. Ze svého Štramberského hradu se stalo lupičské hnízdo, ze kterého ohrožovali a zatýkali kupce i pocestné, kteří měli namířeno do Wroclawi, Těšína a části Uher. Tyto pak věznili na hradě a za jejich propuštění žádali vysoké výkupné. Je tedy otázkou, zda se tyto výpravy dotkly obyvatel Hodslavic a Rohliny. V roce 1440 společně s bratrem Bočkem podepisují zemský mír a Vilém také dostává částku 1200 grošů od panských stavů z Přerova, ovšem tohoto bohatství si zřejmě moc neužil, neboť v následujícím roce umírá a panství Štramberské přebírá jeho bratr Boček z Pozořic a na Drahotuši.
Topoľčianský hrad
Zdroj: www.hrady-zamky.sk
Boček z Pozořic a na Drahotuši
Boček se po smrti svého bratra stal dalším pánem Štramberského panství i obcí Hodslavice a Rohlina. Boček se velmi aktivně účastnil válečných aktivit v období husitských válek a stal se také vrchním velitelem posádky v Odrách. Roku 1437 se pravděpodobně za pomoci síly zmocnil hradu Drahotuše v Oderských vrších, který se na dlouhou dobu stal jeho sídlem, ze kterého pořádal loupeživé výpravy po okolí. Roku 1440 společně s bratrem Vilémem byl u podepsání zemského míru, a také po jeho smrti v roce 1441 přebírá panství Štramberské. Stejně jako jeho bratr a synovec byl i Boček postrachem zdejšího okolí. Boček byl znám svým rabováním majetku poddaných, ale taktéž samotné šlechty. Vybíral rovněž bez jakéhokoli zákonného důvodu "desátky" a jiné platy z obsazených osad. Byl znám také tím, že si rád na dobré slovo půjčoval zboží a majetek, které poté nevracel. Tato činnost mu zabezpečovala jeho životní standard a sloužila i k úhradě jeho poloprofesionálního vojska.
Právě přes svůj vojenský a loupeživý život dává do správy svůj majetek a od roku 1446 jej spravují postupně Václav Rus z Doloplaz a po jeho smrti jeho bratr Jan. V roce 1460 se opět správy ujímá Boček, který je zde i se svou chotí Machnou. V roce 1464 dává Boček Štramberské panství svému synovci Burianovi. Boček se údajně účastnil tažení roku 1466, které mělo za úkol přepadnout polský klášter v Częstochowě. Klášter vypálení unikl, neboť vyplatil útočníkům velký finanční obnos. Důvod, proč se Boček tohoto tažení účastnil je pravděpodobně ten, že nedostal zaplacen žold od polského krále Kazimíra IV.
Burian Puklice z Pozořic
Burian se panství Štramberského společně s Hodslavicemi a Rohlinou ujímá roku 1464 a spolu se svým kumpánem Žichem z Kelče se stávali postrachem. Zajali pocestné, kupce, i významné osoby. Roku 1465 organizoval odboj ve Slezsku proti králi Jiřímu z Poděbrad. Důkazem o tomto počínání je stížnost knížat Konráda Olešnického a Přemka Těšínského, kteří ji adresovali přímo králi Jiřímu z Poděbrad. V této stížnosti ze dne 20. června 1466 stálo, že Burian a Žich společně se svými pacholky zajali jejich hejtmana Křístka Zementického, kterého věznili na Štramberku. Cena za jeho propuštění byla 1000 grošů. Burian ovšem v následujících letech 1466 - 1467, nejspíše z obav ze svých předchozích činů, se dobrovolně poddal v léno králi Jiřímu z Poděbrad a v jeho jménu společně s Ctiborem Tovačovským z Cimburka se účastnil vítězné výpravy proti jeho nepřátelům ve Slezsku. Burian měl neklidnou povahu a při výpravě v Polsku nechal vyplenit město a Czenstochowský Klášter. Roku 1471 prodává Štramberské panství společně s Hodslavicemi a Rohlinou Jindřichovi Černohorskému z Boskovic. Roku 1476 Burian umírá zcela opuštěný a bezdětný. Jako zajímavost je třeba uvést, že za dob, kdy rod Pukliců měl v držení hrad Štramberk, vznikla v jeskyni na kopci Kotouči penězokazecká dílna. Ta byla ve spěchu opuštěná, když došlo k jejímu prozrazení. V této době bylo penězokazectví nejtěžším zločinem. Penězokazcům hrozilo např: vypíchnutí očí, vypálení cejchu, useknutí ruky, která byla následně přibita na dveře či uvaření zaživa v oleji apod.
Zda někdo z Hodslavic či Rohliny byl penězokazcem, nebo zda se tady nalézala penězokazecká dílna to již nevíme.
Ondřej Kudělka, DiS.
Zdroje:
- Palackého rodná obec - František Hanzelka
- www.hrady.cz, www.wikipedia.cz, www.e-stredovek.cz www.husitství.cz