Páni Hodslavic a Rohliny - IV. část

V minulém povídání o historii jsme se vydali za pány z Boskovic a také za pány z Hustopeč a dozvěděli jsme se něco o osudech obyvatel. Byl to právě Albrecht z Hustopeč, který štramberské panství včetně Hodslavic a Rohliny prodal roku 1524 za 6.500 kop grošů Bernardovi z Žerotína. A tady začíná naše další povídání. 

Viktorín ze Žerotína
(*16.10.1474 - +1529)

Viktorín ze Žerotína, byl pánem panství starojičínského včetně města Nový Jičín. Pánem Hodslavic a Rohliny ovšem nebyl. Osobně si myslím, že je důležité si Viktorína i tak připomenout, neboť obyvatelé Hodslavic i Rohliny jej jistě znali. Vždyť právě Viktorín se často soudil s Albrechtem z Hustopeč. O soudních sporech jsme se dověděli v minulém díle. Viktorín se narodil 16. října 1474 a byl synem Jana staršího ze Žerotína. Viktorín se podílel na likvidaci požárů města Nový Jičín. Pomohl také při zdokonalení městského obranného systému. Byl především znám pro svou chamtivost a neustálými spory. Při útoku tureckých vojsk v roce 1526 byl povinován postavit proti nepříteli svá dvě děla, každé s kopou kulí a střelným prachem. Dále měl povolat patnáct jezdců, a z každé z deseti usedlostí jednoho pěšáka ve zbroji. Na každých dvacet pěšáků měl být nachystán vůz vybavený hákovnicemi a dalším vybavením. Viktorín, se tažení osobně nezučastnil. Celý život zůstal svobodný a roku 1529 zemřel bez jakýchkoli dědiců.

Bernard ze Žerotína
(*? - +1532)

Bernard z Žerotína se stal majitelem panství štramberského roku 1524, když jej od Albrechta z Hustopeč odkoupil za 6.500 kop grošů. Bernard byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Markéta z Ojnic. Druhou manželkou pak Markéta z Bačkovic. Z jeho potomků se připomíná pouze nemanželská dcera Eliška, která se provdala za Buriana Barského z Baště. Bernard byl při tureckém vpádu roku 1529 ustanoven hejtmanem kraje a podílel se na jeho obraně. Bohužel nevíme nic, zda se nějací muži z Hodslavic a Rohliny zúčastnili bitvy s Turky. Roku 1532 Bernard umírá a došlo na dělení rodového majetku. Majetek se rozdělil mezi syny Petra ze Žerotína. Panství starojičínské se střediskem na hradě Starý Jičín připadlo Vilémovi ze Žerotína. Panství novojicko-štramberské připadlo Bedřichu ze Žerotína. Do tohoto panství byl zahrnut hrad a město Nový Jičín, městečko a hrad Štramberk, Šenov, Bernartice, Žilina, Bludovice, Libhošť, Životice, Veřovice, Mořkov, Tamovice, Hodslavice a Rohlina.

Bedřich ze Žerotína
(*? - +1541)

Bedřich ze Žerotína byl synem Petra ze Žerotína a jeho ženy Markéty z Pernštějna. V mládí byl Bedřich vychováván na dvoře císaře Karla V. Habsburského, kde se mu dostalo náležitého vzdělání a zúčastnil se také cest do Německa či Francie. Zde získal také poznatky o budování italských a francouzských pevnostních systémech. Roku 1532 po smrti Bernarda ze Žerotína došlo k dělení rodového majetku a roku 1533 převzal štramberské panství s hradem a městem Novým Jičínem. Se svým bratrem Vilémem vedl spory, které poškozovaly postavení města Nového Jičína. Bernard byl také přísedícím zemského soudu. Své znalosti nabyté na císařském dvoře "o protitureckých pevnostních systémů" zužitkoval při rozsáhlém projektu přestavby hradu Nový Jičín. Měl za manželku Libuši z Lomnice, kterou v roce 1539 pojistil 1250 českých grošů a 350 kop věna a vsí Žilina a Šenov. Bedřichovo členství v Jednotě bratrské a podpora omezování vlivu katolických a kališnických obřadů vedly k dalším sporům s bratrem. V roce 1538 osvobodil na svém panství šenkování panských vín. V roce 1541 Bedřich umírá
a zanechává po sobě manželku Libuši, nezletilého syna Jana a dceru Martu.

Jan ze Žerotína
(*? - +1596)

Jan ze Žerotína byl synem Bedřicha ze Žerotína a jeho manželky Libuše z Lomnice. Do doby, než byl Jan plnoletý, spravovali jeho panství jeho matka Libuše, Přemek Prusinovský z Víckova a Přemek z Žerotína. Jan se ujímá panství okolo roku 1556, avšak roku 1558 prodává Jan novojicko-štramberské panství za 39 000 moravských zlatých (19.000 grošů) novojičínským měšťanům, kteří se tak stali novou vrchností a Štramberk městem podřízeným Novému Jičínu.

Roce 1578 bylo uvedeno, že vesnice, které v minulosti patřily pod panství štramberské, tj. také Hodslavice a Rohlina nemusejí platit Novému Jičínu na kata. Roku 1580 byly zakládány gruntovní knihy, které se v mnohých jiných obcích dochovaly. Avšak v "mladší" gruntovní knize z roku 1716 se dovídáme, že tyto "staré" gruntovní knihy byly odcizeny zbojníky, a tak se nám bližší informace o Hodslavicích a Rohlině nezachovaly. Epidemie moru zasáhla naše obce v roku 1585 trvala od Letnic až do Vánoc.

V dalším vydání zpravodaje se opět podíváme na osudy naší obce.

Ondřej Kudělka, DiS.